Certifikát Scio

Certifikát společnosti Scio

Hlavní nabídka

Náhodný obrázek

TV Bělák - školní televize

Rodiče vítáni

Rodice_vitani_logo


Vnitřní klasifikační řád - metodický pokyn Tisk

Obecná ustanovení

Pravidla hodnocení a klasifikace žáka ZŠ ve svých ustanoveních vychází z platné školské legislativy, řídí se zákonem č. 561/2004 Sb. v platném znění a Vyhláškou č. 48/2005 Sb. v platném znění, Vyhláškou č. 256/2012 Sb. v platném znění o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, Vyhláškou č. 73/2005 Sb. o vzdělávání dětí a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných v platném znění, a Vyhláškou č.74/2005 Sb. o zájmovém vzdělávání v platném znění.

Vnitřní klasifikační řád je součástí řádu školy a je závazný pro všechny pedagogické pracovníky školy.

Tento metodický pokyn chápe hodnocení jako součást výchovně vzdělávacího procesu a průběžnou i celkovou klasifikaci jako jednu z forem hodnocení, kterou je možno vyjádřit příslušnou stupnicí. Podle § 14 vyhlášky č.48/2005 Sb. v platném znění.

 

Obecné principy hodnocení

 

Hodnocení vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných ve školním vzdělávacím programu SOS. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné.

(1) Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník (dále jen „učitel“) uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.

(2) Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.

(3) Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu, osobnostními předpoklady žáka, přihlíží také k jeho píli a k jeho přístupu ke vzdělávání.

 

1. Zásady hodnocení průběhu a výsledů vzdělávání a chování žáků ve škole a na akcích

Pedagogičtí pracovníci zajišťují, aby žáci a zákonní zástupci byli včas informováni o průběhu a výsledcích vzdělávání žáka.

Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí se místo vysvědčení vydává žákovi výpis z vysvědčení.

U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.

Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáka je srozumitelné, jednoznačné, srovnatelné s předem danými kritérii, věcné a všestranné.

Při hodnocení jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělávání žáka, které dosáhl vzhledem k očekávaným výstupům a k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům.

Při celkové klasifikaci vždy přihlíží učitel ke vzdělávacím, osobnostním a věkovým zvláštnostem žáka.

Při hodnocení, průběžné i celkové klasifikaci učitel uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.

Při hodnocení žáka se na prvním stupni použijí číslice a na druhém stupni se použije slovní označení stupně hodnocení podle odstavce 2.1. a 2.2.

2. Stupně hodnocení a klasifikace

2.1. Hodnocení chování

Obecné zásady

Každá společnost si vytváří své normy chování a řídí se pravidly, která vznikla na základě obecně přijatého konsensu. V naší škole jsou normy chování stanoveny Školním řádem. Usilujeme o to, aby Školní řád byl akceptován všemi zúčastněnými nikoli jako nátlakový, nýbrž jako řád, který umožňuje nekonfliktní soužití, spolupráci a vzájemné respektování jedinců vzešlých z různého sociálního i kulturního prostředí, jedinců různého věku, individuálních predispozic i hodnotové orientace. Vycházíme z paradigmatu, že základní škola je ve své podstatě zmenšeným modelem společnosti a jejím úkolem je mj. vybavit naše žáky nezbytnými sociálními, personálními a občanskými kompetencemi tak, aby se v budoucnosti mohli bezproblémově začlenit do občanské společnosti. Klasifikace chování je objektivní hodnocení přístupu žáka k plnění povinností, které vyplývají z řádu školy, jakož i dodržování etických norem chování. Škola tedy hodnotí žáky za jejich chování ve škole. 

 

Při použití klasifikace se chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnotí na vysvědčení stupni:

a)            1 - velmi dobré,

b)            2 - uspokojivé,

c)            3 - neuspokojivé. 

 

Kritéria pro hodnocení chování na vysvědčení: 

Stupeň 1 (velmi dobré

Žák dodržuje pravidla chování a respektuje ustanovení řádu školy. Má kladný vztah ke kolektivu třídy a školy, přispívá k jeho upevňování a k utváření pracovních podmínek pro vyučování a pro výchovu mimo vyučování. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle.

Stupeň 2 (uspokojivé)

Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními řádu školy. Dopouští se závažných přestupků nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků, přičemž není přístupný pedagogickému působení. Sníženým stupněm z chování jsou klasifikovány např. dva dny neomluvené absence (nebo opakovaná absence do 12 vyučovacích hodin nebo jeden den neomluvené absence + jiné přestupky), dále ubližování spolužákům, šikana, xenofobní projevy, svévolné opuštění budovy v době vyučování, krádež, hrubé a vulgární chování vůči spolužákům a pracovníkům školy (viz Školský zákon, § 31, odst. 3), opakované lhaní, podvody, vandalismus, požití alkoholu a kouření v prostorách školy a na akcích pořádaných školou.

Stupeň 3 (méně uspokojivé)

Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s řádem školy nebo s pravidly slušného chování. I přes důtku ředitele školy se dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy a svým chováním ohrožuje bezpečnost a zdraví své i svých spolužáků. Stupněm 3 z chování jsou klasifikovány opakované prohřešky citované u stupně 2 z chování, dále opakované případy záškoláctví (více než dva dny neomluvené absence ve škole) a toxikomanie (užívání, držení nebo distribuce návykových látek).

V případě nutnosti jsou k řešení závažných a opakovaných problémů zváni rodiče na výchovnou komisi, na které jsou přítomni zástupci vedení školy, výchovný poradce, třídní učitel, případně další vyučující. Výchovná komise bude probíhat za přítomnosti žáka.

 

Výchovná opatření

K hodnocení chování žáků využíváme následujícího systému pochval a sankcí, které jsou v souladu s vyhláškou č. 48/2005Sb. a s § 17 a s § 31 Školského zákona v platném znění:

a)            Pochvalu uděluje ředitel školy na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby po projednání v pedagogické radě za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za mimořádně úspěšnou práci či příkladnou reprezentaci školy. Tato pochvala bude zapsána na vysvědčení.

Pochvalu uděluje třídní učitel na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících po projednání s ředitelem školy např. za pomoc spolužákovi, účast v soutěžích, reprezentaci školy, mimořádnou aktivitu ve vyučování, za práci v žákovské samosprávě, za déletrvající úspěšnou práci, apod.

Za mimořádnou odvahu a rozhodnost při záchraně lidského života může být žák navržen na cenu Fair play MŠMT ČR.

Pochvaly je možno udělovat kdykoli v průběhu celého klasifikačního období. Mimořádné výkony a činy je možno ocenit zápisem pochvaly na vysvědčení.

Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit:
b)            napomenutí třídního učitele za méně vážné prohřešky proti školnímu řádu, jako jsou např. nedodržování pokynů vyučujících a dalších zaměstnanců školy, nevhodné chování (nekázeň, vulgarismy) ve výuce, o přestávkách a na akcích pořádaných školou;

c)            důtku třídního učitele za stupňování výše uvedených prohřešků a dále za hrubé vyjadřování, pozdní příchody do vyučování, opakované zapomínání žákovské knížky, nevhodné chování ve školní jídelně, opakované narušování výuky a nedovolené užívání mobilního telefonu ve výuce

d)            důtku ředitele školy za stupňování výše uvedených prohřešků, dále za podvody a lhaní, přepsání známky v žákovské knížce, jeden den neomluvená absence ve škole (max. 6 vyučovacích hodin, avšak jen v případě první neomluvené absence a bez jiných závažnějších přestupků) a za poškozování majetku školy a nošení nedovolených věcí, např. zbraně, cigarety, alkohol, zapalovače apod. 

 

Pokyny k udělování výchovných opatření:

(1) Konečný návrh na kázeňská opatření podává třídní učitel. Tento návrh je předem připraven na základě zvážení všech okolností a s přihlédnutím k individuálním zvláštnostem žáka a po doplnění připomínkami ostatních účastníků výchovně vzdělávacího procesu.

(2) Všechna výchovná opatření musí obsahovat zdůvodnění.

(3) Všechna výchovná opatření lze udělit kdykoliv v průběhu klasifikačního období. Doporučuje se vzhledem k výchovné funkci učinit tak ihned po objektivním zhodnocení přestupku žáka.

(4) O udělení třídní důtky informuje třídní učitel neprodleně ředitele školy.

(5) Důtku ředitele školy a snížené známky z chování lze žákovi uložit pouze po projednání na pedagogické radě.

(6) Ředitel školy nebo třídní učitel o uložení pochvaly, napomenutí nebo důtky neprodleně informuje zákonného zástupce žáka. Napomenutí, třídní i ředitelskou důtka se předává žákovi před třídou na předtištěném formuláři, který rodiče podepsaný vrátí neprodleně škole zpět.

(7) O udělení sníženého stupně z chování informuje třídní učitel rodiče předem písemně.

(8) Všechna udělená výchovná opatření se ihned zaznamenávají do katalogových listů, a to včetně zdůvodnění.

(9) Třídní učitel připraví souhrn všech výchovných opatření za dané klasifikační období na danou klasifikační poradu.

 

2.2. Hodnocení prospěchu

Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných předmětech jsou vyjádřeny na I. stupni ZŠ číslicí, na

II .stupni ZŠ slovně, a sice následovně:
1 - výborný
2 - chvalitebný
3 - dobrý
4 - dostatečný
5 – nedostatečný

Jestliže je žák z výuky některého předmětu v prvním nebo ve druhém pololetí uvolněn, uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo „uvolněn(a)”.

Nelze-li žáka z některého nebo ze všech předmětů v prvním nebo ve druhém pololetí hodnotit ani v náhradním termínu, uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo „nehodnocen(a)“.

 

2.3. Celkové hodnocení prospěchu

Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:

a)            prospěl(a) s vyznamenáním,
b)            prospěl(a),
c)            neprospěl(a),
d)            nehodnocen(a) 

 

2.4. Kritéria hodnocení celkového prospěchu

 

Žák je hodnocen stupněm

a)            prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré; v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle stanovených pravidel hodnocení žáků

b)            prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením,

c)            neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí,

d)            nehodnocen(a), není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí. 

 

(1) Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

                (2) Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.

                (3) Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.

                (4) Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů ode dne vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitel školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu.

                (5) V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení žáka týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel školy, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad, dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka stanovených podle § 30 odst. 2. V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní; nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu.

                (6) Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval. Ředitel školy může povolit žákovi na žádost jeho zákonného zástupce a na základě doporučujícího vyjádření odborného lékaře opakování ročníku z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to, zda již ročník na daném stupni opakoval.

 

2.5. Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci

(1) Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:

a) soustavným diagnostickým pozorováním žáka
b) soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování
c) různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové) a didaktickými testy
d) kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami
e) analýzou výsledků činnosti žáka
f) konsultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky pedagogicko-psychologických poraden a zdravotnických služeb, zejména u žáka s trvalejšími psychickými a zdravotními potížemi a poruchami
g) rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka

(2) Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Při ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů.

(3) Termín kontrolní práce prokonzultuje učitel s třídním učitelem tak, aby se v jednom dni konala jen jedna zkouška uvedeného charakteru.

(4) Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka a známky průběžně zapisovat do žákovské knížky.

 

2.6. Klasifikace žáka

(1) Žáci se klasifikují ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku.

(2) Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu.

(3) V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě.

(4) Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Přitom se přihlíží k systematičnosti v práci žáka po klasifikační období, z toho vyplývá, že stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období.

(5) Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce žáka objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu.

(6) Třídní učitelé informují o stavu klasifikace ve třídě na pedagogických hodnotících radách.

(7) Nejpozději 48 hodin před jednáním pedagogické rady o pololetní a závěrečné klasifikaci zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do třídního výkazu a připraví okruhy a termíny na umožnění opravných zkoušek. O opravné zkoušce se pořizuje protokol a přílohou se doloží případná písemná součást.

(8) Výsledek opravné zkoušky se zapíše do katalogového listu a vydá se vysvědčení s datem poslední zkoušky.

(9) Třídní učitelé jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů na pedagogické radě.

(10) Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské a léčebné pobyty, umístění v ústavech apod.) vyučující respektuje známky žáka, které škole sdělí příslušná instituce, kde byl žák umístěn.

(11) Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování žáka:

(a) učitel jednotlivých předmětů nebo třídní učitel prostřednictvím žákovské knížky,

(b) učitel jednotlivých předmětů nebo třídní učitel dle pokynů ředitele školy (třídní schůzky, konzultační dny…)

(c) třídní učitel nebo učitel, jestliže o to zákonní zástupci žáka požádají

(d) třídní učitel nebo učitel v případě mimořádného zhoršení prospěchu nebo chování, bezprostředně a prokazatelným způsobem.

 

2.7. Klasifikace v předmětech různého zaměření

Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin:

a) předměty s převahou teoretického zaměření

b) předměty s převahou praktických činností

c) předměty a převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření 

 

(a) Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření

(1) Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika. Při klasifikaci výsledků v těchto vyučovacích předmětech se v souladu s očekávanými výstupy hodnotí:

- ucelenost, přesnost a trvalost osvojení obecně užívaných termínů, znaků a symbolů a schopnost operovat s nimi
- schopnost vyhledávat a třídit informace
- kvalita a rozsah schopnosti uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů
- schopnost propojovat do širších celků poznatky z různých, vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytvářet komplexnější pohled na matematické, přírodní a společenské jevy
- kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost
- aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim
- přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu
- kvalita výsledků činností
- schopnost vybírat a využívat pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie

(2) Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný)
Žák operuje s požadovanými termíny, znaky a symboly uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy a zákonitosti mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty, vyhledávat v nich informace a porozumět jim.

Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák operuje s požadovanými termíny, znaky a symboly v podstatě uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy a zákonitosti mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty, vyhledávat v nich informace a porozumět jim.

Stupeň 3 (dobrý)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných termínů, znaků, symbolů a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí na základě podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele a s jeho pomocí textu porozumět.

Stupeň 4 (dostatečný)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných termínů, znaků, symbolů a zákonitostí závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák si požadované termíny, znaky, symboly a zákonitosti neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat. 

 

(b) Klasifikace ve vyučovaných předmětech s převahou praktického zaměření

(1) Převahu praktické činnosti mají na základní škole pracovní vyučování a praktika – laboratorní práce. Při klasifikaci v předmětech s převahou praktické činnosti se v souladu s očekávanými výstupy hodnotí:

- vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem,
- osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce,
- využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech,
- kvalita výsledků činností,
- organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti,
- dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí,
- hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci,
- obsluha a údržba laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel,
- aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech.

(2) Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný)
Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, účinně spolupracuje ve skupině a chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky.

Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele.

Stupeň 3 (dobrý)
Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. S pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele.

Stupeň 4 (dostatečný)
Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.

Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků.

 

(c) Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření

(1) Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova a zpěv, tělesná a sportovní výchova. Při klasifikaci v předmětech s převahou výchovného zaměření se v souladu s očekávanými výstupy hodnotí:
- stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu,
- osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace,
- kvalita projevu,
- vztah žáka k činnostem a zájem o ně,
- estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a pochopení jeho estetických měřítek,
- v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví.


(2)
Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný)
Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a rozvíjí je v individuálních i kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák je v činnostech aktivní a tvořivý, převážně samostatný. Využívá svých osobních předpokladů a úspěšně je rozvíjí v individuálním i kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska očekávaných výstupů. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky na zadané úkoly. Má aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 3 (dobrý)
Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním i kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečně aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 4 (dostatečný)
Ž
ák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

 

3. Plnění povinné školní docházky ve škole mimo území České republiky nebo v zahraniční škole na území České republiky

Žák, který plní povinnou školní docházku ve škole mimo úzení ČR nebo ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu ČR, může být na základě rozhodnutí zákonného zástupce zároveň žákem spádové školy nebo jiné školy zapsané v ČR do rejstříku škol a školských zařízení, kterou zvolil zákonný zástupce žáka.

Žák, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole uskutečňující na území ČR vzdělávání podle zahraničního vzdělávacího programu, musí být zároveň žákem spádové školy nebo jiné školy zapsané v ČR do rejstříku škol a školských zařízení, kterou zvolil zákonný zástupce žáka.

3.1. Žák, který plní povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky,

může na základě žádosti zákonného zástupce žáka konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků, zkoušku v spádové škole nebo ve škole zřízené při diplomatické misi České republiky (dále jen „zkoušející škola“). Zkouška se koná:

a) ve všech ročnících ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání,

b) v posledních dvou ročnících prvního stupně ze vzdělávacího obsahu vlastivědné povahy vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání,

c) na druhém stupni ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Dějepis a ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Zeměpis, stanovených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

Před konáním zkoušky předloží zákonný zástupce žáka řediteli zkoušející školy vysvědčení žáka ze školy mimo území České republiky, včetně jeho překladu do českého jazyka, a to za období, za které se zkouška koná. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel zkoušející školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu. Po vykonání zkoušky vydá ředitel zkoušející školy žákovi vysvědčení.

Pokud žák zkoušku podle odstavce 1 nekoná, doloží zákonný zástupce žáka řediteli kmenové školy plnění povinné školní docházky žáka předložením vysvědčení žáka ze školy mimo území České republiky za období nejvýše dvou školních roků, včetně jeho překladu do českého jazyka, v termínech stanovených ředitelem spádové školy. Nezvolil-li zákonný zástupce spádovou školu, doloží zákonný zástupce plnění povinné školní docházky žáka ministerstrvu způsobem stanoveným v prováděcím právním předpisu. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel spádové školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu. Spádová škola žákovi vysvědčení nevydává.

Pokračuje-li žák, který konal zkoušky podle odstavce 1, v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku podle výsledků zkoušek.

Pokračuje-li žák, který nekonal zkoušky podle odstavce 1, v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku po zjištění úrovně jeho dosavadního vzdělání a znalosti vyučovacího jazyka.

 

3.2. Žák, který plní povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí,

může na základě žádosti zákonného zástupce žáka konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků, zkoušku ve zkoušející škole. Zkouška se koná z každého povinného předmětu vyučovaného v příslušných ročnících školního vzdělávacího programu zkoušející školy, s výjimkou předmětů volitelných. Po vykonání zkoušky vydá ředitel zkoušející školy žákovi vysvědčení.

Pokud žák zkoušku podle odstavce 1 nekoná, doloží zákonný zástupce žáka řediteli kmenové školy plnění povinné školní docházky žáka předložením čestného prohlášení zákonného zástupce o vzdělávání žáka v době pobytu v zahraničí, a to za období nejvýše dvou školních roků, v termínech stanovených ředitelem kmenové školy. Kmenová škola žákovi vysvědčení nevydává.

Pokračuje-li žák, který konal zkoušky podle odstavce 1, v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku podle výsledků zkoušek.

Pokračuje-li žák, který nekonal zkoušky podle odstavce 1, v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku po zjištění úrovně jeho dosavadního vzdělání a znalosti vyučovacího jazyka.

 

3.3. Žák, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole na území České republiky

podle § 38 odst. 1 písm. c) školského zákona, s výjimkou škol podle § 18c, koná za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků, zkoušku v kmenové škole. Zkouška se koná ze vzdělávacího obsahu podle § 18 odst. 1.

Před konáním zkoušky předloží zákonný zástupce žáka řediteli kmenové školy vysvědčení žáka ze zahraniční školy na území České republiky, včetně jeho překladu do českého jazyka, a to za období, za které se zkouška koná. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel kmenové školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu. Po vykonání zkoušky vydá ředitel kmenové školy žákovi vysvědčení.

Pokračuje-li žák v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku podle výsledků zkoušek.

Žákovi, který plní povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky podle § 38 odst. 1 písm. a) školského zákona a nekonal zkoušky, vydá ředitel kmenové školy vysvědčení, jestliže:

a) ve vzdělávacím programu školy mimo území České republiky je na základě mezinárodní smlouvy nebo v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy zařazen vzdělávací obsah podle § 18 odst. 1 a žák byl z tohoto obsahu hodnocen, nebo

b) žák je zároveň žákem poskytovatele vzdělávání v zahraničí, který v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy poskytuje občanům České republiky vzdělávání ve vzdělávacím obsahu podle § 18 odst. 1 a který žáka z tohoto vzdělávacího obsahu hodnotil.

                Žákovi, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole na území České republiky podle § 38 odst. 1 písm. c) školského zákona, v jejímž vzdělávacím programu je na základě mezinárodní smlouvy zařazen vzdělávací obsah podle § 18 odst. 1, byl z tohoto vzdělávacího obsahu hodnocen zahraniční školou na vysvědčení a v souladu s mezinárodní smlouvou nekonal zkoušky, ředitel kmenové školy vydá vysvědčení.

Ředitel kmenové školy vydá vysvědčení podle odstavce 1 nebo 2 za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků. Hodnocení ze vzdělávacího obsahu podle § 18 odst. 1 se na tomto vysvědčení uvede v případech podle odstavce 1 písm. a) a odstavce 2 v souladu s vysvědčením vydaným školou mimo území České republiky nebo zahraniční školou na území České republiky a v případě podle odstavce 1 písm. b) v souladu s osvědčením vydaným zahraničním poskytovatelem vzdělávacího obsahu podle § 18 odst. 1.

Pokračuje-li žák, kterému ředitel kmenové školy podle odstavce 1 nebo 2 vydal vysvědčení, v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí jej ředitel kmenové školy do příslušného ročníku na základě tohoto vysvědčení.

 

3.4. Žáka, který plnil povinnou školní docházku ve škole zřízené při diplomatické misi ČR

nebo konzulárním úřadu České republiky a pokračuje v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ředitel kmenové školy do příslušného ročníku podle dosavadních výsledků vzdělávání doložených vysvědčením.

Žáka, na kterého se vztahuje povinná školní docházka a který nekonal zkoušky podle § 18 až 18b z jiných než touto vyhláškou stanovených důvodů, zařazuje ředitel kmenové školy do příslušného ročníku po zjištění úrovně jeho dosavadního vzdělání a znalosti.

3.5.         Komisionální zkoušky

Zkouška je komisionální. Komisi jmenuje ředitel zkoušející školy.

Komise je tříčlenná a tvoří ji:

a)            předseda, kterým je ředitel zkoušející školy, popřípadě jím pověřený učitel zkoušející školy,

b)            zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,

c)            přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

Termín konání zkoušky dohodne ředitel zkoušející školy se zákonným zástupcem žáka tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do dvou měsíců po skončení období, za které se zkouška koná. Nedojde-li k dohodě mezi zákonným zástupcem žáka a ředitelem zkoušející školy, stanoví termín zkoušky ředitel zkoušející školy. Není-li možné žáka ze závažných důvodů v dohodnutém termínu přezkoušet, stanoví ředitel zkoušející školy náhradní termín zkoušky tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do čtyř měsíců po skončení období, za které se zkouška koná.

Konkrétní obsah a rozsah zkoušky stanoví ředitel zkoušející školy v souladu se školním vzdělávacím programem. Se stanoveným obsahem a rozsahem zkoušky seznámí ředitel zkoušející školy s dostatečným časovým předstihem zákonného zástupce žáka, nejpozději však při stanovení termínu zkoušky.

Výsledek zkoušky stanoví komise hlasováním. Výsledek zkoušky se vyjádří slovním hodnocením podle § 15 odst. 2 nebo stupněm prospěchu podle § 15 odst. 3.

Na vysvědčení žák není hodnocen z chování. Na vysvědčení se uvede text:„Žák(yně) plní povinnou školní docházku podle § 38 školského zákona.“

Celkové hodnocení žáka se stanoví obdobně podle § 16 odst. 3. Pro stanovení stupně celkového hodnocení žáka je rozhodný výsledek zkoušky nebo hodnocení na osvědčení vydaném podle § 18c odst. 3.

Vykonal-li žák zkoušku ve škole zřízené při diplomatické misi České republiky, zašle ředitel této školy řediteli kmenové školy kopii vysvědčení a výpis z dokumentace školy s údaji o žákovi.

O zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.

V případě, že zákonný zástupce žáka má pochybnosti o správnosti výsledku zkoušky, může požádat o přezkoušení podle § 22.

 

4. Komisionální a opravné zkoušky

Podmínky Komisionálních a opravných zkoušek jsou stanoveny v souladu s § 22 a 23 vyhlášky č. 48/2005 Sb. v platném znění. Komisionální zkouška se koná, má-li zákonný zástupce pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí. Při konání komisionální zkoušky je možná přítomnost zákonného zástupce

 

4.1. Komisionální zkoušky

Komisi pro komisionální přezkoušení (dále jen „přezkoušení“) jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.

Komise je tříčlenná a tvoří ji:

a)      předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy,

b)      zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,

c)      přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením podle § 15 odst. 2 nebo stupněm prospěchu podle § 15 odst. 3. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.

O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.

Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.

Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem.

Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.

Třídní učitel zapíše do katalogového listu žáka poznámku o vykonaných zkouškách, doplní celkový prospěch a vydá žákovi vysvědčení s datem poslední zkoušky.

 

4.2. Opravné zkoušky

Opravnou zkoušku konají žáci, kteří mají nejvýše dvě nedostatečné z povinných předmětů a zároveň dosud neopakovali ročník na daném stupni základní školy, a žáci devátého ročníku, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů. Žáci nekonají opravné zkoušky, jestliže neprospěli z předmětu s výchovným zaměřením.

  1. a)Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku, tj. do 31. srpna.
  2. b)Termín opravných zkoušek a konzultací žáků s příslušnými pedagogickými pracovníky stanoví ředitel školy na červnové pedagogické radě.
  3. c)Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku.
  4. d)Opravné zkoušky jsou komisionální. Pro složení komise a její činnost platí podle § 23 odst. 2 stejné podmínky jako při zkoušce komisionální.
  5. e)Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl.
  6. f)Ze závažných důvodů může ředitel školy stanovit žákovi náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.
  7. g)Žákovi, který konal opravnou zkoušku, se na vysvědčení uvede datum poslední opravné zkoušky v daném pololetí.
  8. h)Třídní učitel poznačí informace o opravné zkoušce do katalogového listu žáka.

Komisi pro opravnou zkoušku jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.

Pro složení komise a její činnost platí obdobně ustanovení § 22 odst. 2 až 6.

 

5. Klasifikace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

 

U žáků s vývojovou poruchou klade učitel důraz na ten druh projevu žáka (písemný nebo ústní), ve kterém má předpoklady podat lepší výkon.

Při klasifikaci nevychází učitel z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. To ale neznamená, že žák s vývojovou poruchou nevypracovává písemné práce.

Učitel nepoužívá k motivaci žáka nadměrně příznivých známek, které by dezorientovaly žáka i jeho zákonné zástupce.

Zákonní zástupci žáků s vývojovou poruchou, diagnostikovanou odborným pracovištěm, mohou požádat o slovní hodnocení.

O použití širšího slovního hodnocení rozhodne ředitel školy na základě žádosti zákonného zástupce žáka. Prospěch žáka při průběžné i souhrnné klasifikaci se hodnotí slovně v těch předmětech, kde se může projevit jeho porucha nejvýrazněji.

Použití slovního hodnocení není pouhé převádění číselného klasifikačního stupně do složitější slovní podoby. Jakmile žák překoná nejvýraznější obtíže, je vhodné postupně přecházet k běžné klasifikaci.

Přechází-li žák na jinou školu, je klasifikován známkou.

Smyslem hodnocení je objektivně posoudit jednotlivé složky školního výkonu dítěte a motivovat jej k dalšímu rozvoji.

 

6. Hodnocení mimořádně nadaného žáka

Ředitel školy může mimořádně nadaného žáka na základě doporučení PPP nebo SPC přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku. Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva, které žák nebude absolvovat.

 

7. Hodnocení individuálně vzdělávaného žáka

Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva. Nelze-li individuálně vzdělávaného žáka hodnotit na konci příslušného pololetí, určí ředitel školy náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do 2 měsíců po skončení pololetí. Ředitel školy zruší povolení individuálního vzdělávání, pokud žák na konci druhého pololetí příslušného školního roku neprospěl nebo nelze-li žáka hodnotit na konci pololetí ani v náhradním termínu.

 

8. Slovní hodnocení

Prospěch žáka základní školy v jednotlivých předmětech a jeho chování mohou být hodnoceny formou širšího slovního hodnocení.

Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání.

Při použití slovního hodnocení se výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem hodnotí tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a věku. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka; obsahuje také zdůvodnění a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. Výsledky vzdělávání žáka na konci prvního pololetí lze hodnotit souhrnně za všechny předměty. Slovní hodnocení lze použít i pro hodnocení chování žáka.

Klasifikaci výsledků vzdělávání žáka v jednotlivých předmětech a chování žáka lze doplnit slovním hodnocením, které bude obsahovat i hodnocení klíčových kompetencí vymezených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

Širší slovní hodnocení se zapisuje na zvláštní formulář a zakládá se do katalogového listu.